Putování po Jindřichohradecké úzkokolejce
Kdo by čekal, že poslední akce letošního roku bude jen nenápadným víkendovým „putáčkem“, ten by se pořádně spletl. Je to totiž opravdový „puťák.“ Skupina devíti dětí, z toho pět vozíčkářů doprovázená sedmi ženami a pouze dvěma muži, vyráží za krásami znovu otevřené Jindřichohradecké úzkokolejky.
V pátek 19. 6. 2026 s plnou polní a s originální sportovní (později nenáviděnou) kárkou naloženou nejrůznějším kempovacímvybavením, vyrážíme vlakem na jih republiky. Tentokrát naše cesta vede z Prahy přes Veselí nad Lužnicí do Jindřichova Hradce. Z tamního nádraží se přesouváme na druhou stranu města, kde máme díky laskavosti paní ředitelky a radě města Jindřichova Hradce domluvené přespání v místní základní škole Větrná. Paní ředitelka na nás čeká a vede nás spletitými chodbami základní školy až do tělocvičny. V té už jsou přichystané žíněnky, k dispozici máme sociální zázemí včetně sprch, a tak se můžeme osvěžit po dnešním horkém a náročném dni. Než se začneme ukládat ke spánku, povečeříme vynikající bohatě plněné předpřipravené toasty z Prahy:).
Hned po probuzení a vydatné snídani, kterou si vezeme v naší (již trochu nenáviděné) kárce, se vracíme zpět na nádraží, kde už je roztopená parní lokomotiva číslo U46.101 zvaná Polka táhnoucí historickou soupravu do Nové Bystřice. Nakládáme celou naši výpravu do rezervovaného vagonu, vozíky a batohy přijdou do nákladního vozu. Dvouapůlhodinová jízda vede přes Malý Ratmírov a Kunžak na známé nádraží Kaproun s ikonickou sochou Járy Cimrmana. U místního ohniště vaříme v kotlíku oběd a následně se vydáváme na plánovanou nejnáročnější část celé akce – stoupání po zelené značce do vesnice Kaproun. Kamenitá cestička plná kořenů a balvanů je „ideálním“ terénem pro vozíky a (už naprosto nenáviděnou) kárku. „Naštěstí“ nás v tom horku zanedlouho schladí letní půlhodinový deštík.
Z Kaprounu přes Klenové samoty a Klenovský rybník jdeme k mýtince nedaleko Vybíralova plesa. Rozděláváme oheň, pečeme buřty a připravujeme se na romantickou noc pod širákem. Kolem půl deváté večer je obloha bez jediného mráčku, aplikace o počasí sice slibuje jasnou noc, příroda má však evidentně jiné plány. Za necelých patnáct minut zakryjí zcela jasnou oblohu temné černé mraky. Stavíme náš jediný stan pro tři osoby a připravujeme ležení. Jen co jsme hotoví, dorazí bouřka se silným lijákem. V čase, za který by se nemuseli stydět ani mechanici formule 1, přesouváme všechny děti do stanu a spacáky zakrýváme karimatkami. Mezi stromy natahujeme velkou celtu a rozděláváme oheň. (Jak úžasná věc je oheň v čase zdánlivé beznaděje – přináší teplo, světlo i radost. Děti jsou v suchu, dospělí se snaží u ohně alespoň trochu zahřát. Kolem půlnoci je po všem. Děti se ukládají na suchá místa pod celtou a my konečně můžeme jít spát. Útočiště najdeme kolem ohně.
Mezi pátou a šestou hodinou ranní nás budí komáři (a obdobní hmyzáci). Připravujeme snídáni, sušíme věci a pomalu se chystáme na odchod směr Landštejn. Přestože jsme v neděli původně plánovali dojít až do Slavonic, únava z dnešní noci a naprosto úmorné vedro (32st.) nás přiměje plány přehodnotit a pokusit se dostat z Landštejna do Slavonic veřejnou dopravou. Zdánlivě snadná akce narazí na chybějící bezbariérovou dopravu a velikost naší skupiny. Naštěstí nám během hledání způsobu dopravy poskytne azyl místní restaurace. Stihneme se nejen podívat na Landštejn, uvařit v kotlíku oběd, ale ještě si dát vynikající zmrzlinku nebo ledovou tříšť. Ve dvě hodiny se část skupinky vydává do Slavonic autobusem, zatímco pro vozíčkáře přijede ochotný pán s malou dodávkou.
V 15:26 nasedáme do vlaku ve Slavonicích a přes Havlíčkův Brod dorazíme ve 20:15 do Prahy. A co děti? Určitě pojedou za rok znovu. Tedy, až na Janybeka:).
- Janybek – Zjistil jsem, že Putáček není nic moc pro mě. Příliš hodně času v přírodě. Líbilo se mi občerstvení. 4 body z 10
- David – Bylo to fajn, líbila se mi jízda úzkokolejkou a spaní v tělocvičně a pod širákem. 20 bodů z 10
- Hugo – Líbily se mi vláčky a všechno. 10 bodů z 10
- Anička G. – Cesta vlakem byla moc hezká, poslouchali jsme písničky. Bylo to všechno hezké. 60 bodů z 10
- Anička Š. – Líbilo se mi chození. 8 bodů z 10
- Solinka – Bylo to skvělé. Guláš byl dobrý. 20 bodů z 10
Velké poděkování patří:
- ZŠ Větrná/radě města JH a paní ředitelce Rážové za možnost přespání v tělocvičně
- Gepard Expressu, SE za přepravu naší specifické skupiny na Kaproun
- restauraci Landštejnský dvůr za pomoc s hledáním odvozu
- panu Karpíškovi za odvoz do Slavonic
- Českým drahám
- Společnosti G.W. Bus
- kolemjdoucím na vlakovém nádraží v Jindřichově Hradci
- kolemjdoucím na vlakovém nádraží Havlíčkě Brodě
- kolemjdoucím na zastávce Kaproun
A jako obvykle i mému týmu.
MB + 16